Ambruš Ján

PředmětHodnota
Křestní jménoJán
PříjmeníAmbruš
Narozen19.5. 1899
Místo narozeníGorna Mitropolia
Země narozeníBulharsko
Úmrtí2.1. 1994 po nemoci
Hodnost v RAF W/Cdr
Překlad hodnostiMajor letectva
VyznamenáníOBE
Os. č. RAF81883
Os.č. ČRZ;A-3316
Funkce v RAFPilot-velitel 312. čs. stíhací perutě
Služba312. a 313. čs stíhací peruť
Evidenční číslo2
ČasopisyL+K 3/1994 str. 196;197
L+K Speciál, str. 9
L+K 12/1996, str. 732: Zmínka o jeho sportovní letecké činnosti; zmínka o působení u čs. leteckých perutí v Anglii na počátku války.
L+K zřejmě ročník 1994: Zmínka o úmrtí ve společenské kronice
PKR: Zmínka o sestřelu Bleinheimu v jednom z čísel.
Knihy
DokumentySeznam příslušníků čs. letectva v RAF (1940-1945).

Ján Ambruš se dostává k armádě po maturitě, kdy v roce 1919 nastupuje vojenskou prezentační službu. Roku 1920 se stává příslušníkem čs. letectva. Školí se na letounech Brandeburg. Od roku 1929 slouží u 1. leteckého pluku jako pozorovatel. Později je vycvičen na stíhacího pilota a postupně létá na Aviích BH-17 a BH-21. Roku 1934 se stává velitelem 43. letky. Též je členem slavné Novákovy akrobatické skupiny. Jako sportovní pilot se společně s mechanikem Matěnou účastní dálkového přeletu (1937) na malém dolnoplošníku Tatra T-101 o délce 4340 km, čímž byl vytvořen světový rekord, který nebyl po 40 let překonán. Trať tohoto přeletu byla vedena z Prahy do Chartúmu v Africkém Súdánu. Od 16.3. do 5.8. 1939 velí slovenskému letectvu. Po roce 1939 utíká do Francie, kde od 15.4. 1940 zahajuje v Chartres stíhací výcvik. Po jeho ukončení létá od 25.5. 1940 jako operační pilot u zdejší jednotky. Po kapitulaci Francie se dostává do Anglie k nedlouho předtím založené 310. čs. stíhací peruti, ke které přichází v červenci 1940. 17.8. je odsunut jako příslušník zálohy k bojovému výcviku do Sutton Bridge k 6. Operational Training Unit (OTU). 10.9. 1940 přebírá velení 312. perutě po boku S/Ldr. Tysona. 13.10. 1940 omylem sestřeluje vlastní letoun Bleinheim a jeden poškozuje. 15.10 1940 je nucen se svým Hurricanem Mk I (V 6846) bez použití podvozku nouzově přistát u Lancasteru. Z důvodů pokročilého věku pro stíhacího pilota (bylo mu tehdy 41 let), byl odvolán od 312. sqdn. Byl čs. exilovou vládou pověřen funkcí leteckého atašé v USA a Kanadě, kterou začal vykonávat r. 1943 v Ottavě. Součástí této funkce bylo i získávání tamějších Čechů a Slováků do čs. zahraniční armády, tedy i letectva. Po návratu do ČSR je roku 1947 povýšen na generála. V roce 1948 je však nucen odejít do zahraničí. Dlouhé roky pracoval v USA v různých leteckých podnicích ve funkcích odborného a technického poradce. Na stáří žil v Ústavu pro staré lidi, Bohemian Home for the Aged na okraji Chicaga. Žil tu sám opuštěný mezi cizími. V jeho 93. letech mu přišli gratulace od tehdejšího prezidenta USA George Bushe a jeho manželky Barbary, ale též od čs. občanů žijících v Americe. Též byla připravována návštěva pana Ambruše v České a Slovenské republice, během níž měl navštívit Prahu, Bratislavu a Košice. Bohužel na jaře 1993 přišla z ústavu Bohemian Home špatná zpráva, že zdravotní stav pana Ambruše se natolik zhoršil, že cesta letadlem a tedy i vlastní návštěva nepadá v úvahu (byl upoután na vozík). Proto byl schválen návrh na vyslání delegace tehdy ještě čs. Svazu letců. Členy delegace byly : Miroslav Beran, kpt. ČSA v.v. a ing Otta Poláček, první podpředseda Svazu letců. Delegace odletěla dne 25. listopadu 1993 Airbusem A310-300 ČSA. V úterý 26. a ve středu 27. listopadu navštívila delegace pana generála přímo v ústavu. Setkání proběhlo v deset hodin při snídani za přítomnosti ošetřujícího personálu, přátel a vydavatele Kanadských listů Mirka Janečka. Následoval slavnostní oběd, kterého se účastnil i ředitel ústavu, pan Monyak. Delegace popřála panu generálovy mnoho zdraví do dalších let a předala dary, pozdravné dopisy, původní pilotní odznak ČSR, zlatý pilotní odznak ČSFR, knihy apod. Zemřel po dlouhé nemoci dne 2.1. 1994.


www.matlafous.xf.cz